lekce 3
LEKCE TŘI
Podstatná jména. Množné číslo. Člen.
Slova, která označují osoby nebo věci, se nazývají podstatná jména. Mohou být životná (pes) nebo neživotná (kámen), konkrétní (strom) nebo abstraktní (nenávist), mohou označovat nejen osoby, zvířata a věci, ale také jevy (bouře) nebo látky (voda) .
Ve většině jazyků jsou podstatná jména ohebná, tj. lze je skloňovat, měnit jejich podobu podle potřeby gramatického kontextu.
Je tomu tak i v quenijštině. Quenijské podstatné jméno může mít koncovku dvou různých forem množného čísla, duálu (označujícího dvojici), ale také koncovky různých pádů. Má také zvláštní podobu přivlastňovací, např. -rya- "její" ve slově máryat "její ruce" v básni Namárië (koncovka -t, je mimochodem jedna z těch, které označují dvojici – tady dvě ruce).
Většinou koncovek se budeme zabývat (mnohem) později. Začneme jevem, který je velmi obvyklý a dokonce i jazyky tak neohebné jako angličtina pro něj mají zvláštní tvary podstatných jmen – tedy množným číslem.
V quenijštině existují dvě různá množná čísla. Jedno vzniká přidáním koncovky -li. Tolkien to nazýval "partitivní plurál" (WJ:388) nebo "obecný plurál" (viz Etymologies, heslo TELES). Bohužel funkce tohoto plurálu – tedy jak se významově liší od ”normálního” množného čísla, které budeme rozebírat dále – není úplně jasná. Máme v různých pramenech pár příkladů tohoto plurálu, ale ty nám příliš nepomáhají. Dlouho se předpokládalo, že tento plurál označoval velké množství; takže Eldali (vytvořeno z Elda "Elf") by znamenalo asi "mnoho elfů". Na tom něco může být, ale některé další příklady, které máme k dispozici, tuto domněnku nepotvrzují. Další názor říká, že Eldali možná znamená spíše "několik elfů" nebo "nějací elfové", tedy část z větší skupiny, díl z většího celku: termín"partitivní (částečný) plurál" by tomu odpovídal. Nebudeme se touto formou množného čísla dále zabývat. Jeho funkce je skutečně tak nejasná, že nechci konstruovat cvičení, která by byla založena na čiré spekulaci. (V dodatku k tomuto kurzu ale předkládám některé úvahy o plurálu -li.)
Prozatím se budeme věnovat ”normálnímu” množnému číslu. Každý čtenář Tolkienových děl se setkává s mnoha příklady, jsou hojné zejména v Silmarillionu. Podstatná jména, končící na některou ze samohlásek -a, -o, -i nebo -u , plus jména, končící skupinou -ië, tvoří množné číslo koncovkou -r. Například jména různých národů, které se objevují v Silmarillionu:
Elda "Elf", plurál Eldar
Vala "bůh (přesněji anděl)", pl. Valar
Ainu "duch prvního stvoření", pl. Ainur
Noldo "Noldo, člen Druhého pokolení Eldar", pl. Noldor
Valië "ženský rod Vala", pl. Valier
Dalším příkladem slova na -ië je tier "stezky" v Namárië; srovnejme jednotné číslo tië "stezka". (Podle pravidel pravopisu, která zde užíváme, není v plurálu tier diaereze (dvojtečka nad e), protože označuje pouze to, že -ë na konci slova je třeba plně vyslovit, ale v plurálu tier, e není v postavení na konci slova a jeho výslovnost je jasná.) Případy plurálu podstatných jmen, končících na -i jsou vzácné, protože takových slov není mnoho, ale například v MR:229 se vyskytuje quendir jako plurál quendi "Elf-žena" (a také quendur jako množné číslo quendu "Elf-muž"); podstatných jmen, končících na -u je také poměrně málo.
Podstatné jméno v jednotném čísle quendi "Elf-žena" si nesmíme plést s plurálem Quendi, který je použit například v Silmarillionu, v popisu probuzení elfů v kapitole 3: "Sami se nazývali Quendi, ti, kdo mluví hlasy; protože dosud nepotkali jiné živé bytosti, které by mluvily nebo zpívaly." Quendi je množné číslo Quendë "Elf"; podstatná jména končící na -ë obvykle tvoří plurál na -i, a jak vidíme, toto -i nahrazuje koncové -ë (není tedy přidáno až za ně). Ve WJ:361, Tolkien výslovně odkazuje na "jména na -e, z nichž většina tvoří množné číslo na -i".
Existují pochopitelně výjimky. Některá slova na -ë používají plurál s koncovkou -r. Na jednu z těchto výjimek jsme už narazili: tam, kde je -ë součástí -ië, dostáváme plurál -ier, jako v tier "stezky". Tím se vyhneme neobratnému plurálu **tii. Další výjimky nelze vysvětlit tak jednoduše. V Dodatku E se vyskytuje slovo tyeller pro "stupně", evidentně plurál k tyellë. Proč tyeller namísto **tyelli? LR:47 podobně uvádí, že plurál od mallë "cesta" je maller; proč ne **malli? Možná mají slova na -lë plurál -ler protože "pravidelné" **-li by mohlo být zaměněno s koncovkou partitivního plurálu –li, o které jsme se zmiňovali dříve. Bohužel nemáme dostatek příkladů, které by tuto domněnku potvrzovaly nebo vyvracely. Tvar tyeller dříve mátl odborníky; vzhledem k nedostatku vzorů, domnívali se chybně, že slova na -ë pravidelně tvoří plurál -er. Název časopisu Parma Eldalamberon "Kniha elfských jazyků" (sporadicky vychází dodnes) je příkladem tohoto omylu; v titulu se objevuje **lamber jako předpokládaný plurál lambë "jazyk, řeč", ale dnes už víme, že správně má být lambi. I když od začátku panovalo podezření, a dnes je všeobecně uznáváno, že tomu tak je, vydavatel se nikdy neobtěžoval název časopisu změnit na správné Parma Eldalambion (a tak mi dodnes chodí dotazy, proč se moje stránka jmenuje Ardalambion a ne Ardalamberon...) V některých případech se zdá, že sám Tolkien si nebyl jistý, jaká koncovka je správná. V PM:332, je uveden plurál k Ingwë "Elf prvního pokolení [a také jméno krále tohoto rodu]" Ingwi, jak bychom předpokládali, ale o pár stran dále na PM:340, nacházíme Ingwer (říká se tam, že příslušníci prvního pokolení, Vanyar, se sami nazývali Ingwer, možná to má označovat specifický Vanyarský výraz?) Můžeme ještě podotknout, že v Tolkienově nejranější ”quenijštině” mělo patrně více slov na -ë tvary plurálu na -er. Například v rané básni Narqelion se objevuje lasser jako plurál k lassë "list", ale v Namárië v Pánu prstenů Tolkien použil tvar lassi.
Pokud je mi známo, slova, použitá ve cvičeních uvedených níže tvoří plurál pravidelně – slova končící na -ë, kromě skupiny -ië, mají plurál -i.
Zbývá zmínit se ještě o jedné skupině slov, tedy o těch, která končí na samohlásku. Tato slova tvoří, stejně jako slova končící na -ë, plurál koncovkou -i. Několik příkladů: Eleni "hvězdy", plurál od elen "hvězda", se vyskytuje v Namárië (a také v WJ:362, kde se objevuje jak jednotné, tak množné číslo tohoto slova). V Silmarillionu je Atani "lidé" (jako protějšek k elfům); toto je utvořeno ze slova Atan. Podle WJ:388 má slovo Casar "trpaslík" plurál Casari "trpaslíci".
Z těchto dvou způsobů tvoření množného čísla – r v Eldar "elfové", ale i v Atani "(smrtelní) lidé" – Tolkien považoval koncovku -i za starší. Pochází přímo z primitivní elfštiny, kde existovala koncovka -î, slovo Quendi pochází z primitivního Kwendî. Koncovka -r se objevila až později: "Bylo zavedeno r a začalo se používat ve všech slovech určitého typu – a toto, říká se, začalo mezi Noldor" (PM:402). Nicméně oba tvary množného čísla byly součástí Tolkienovy koncepce jazyka od začátku; už v nejranějších pracích o quenijštině, které psal během první světové války, nacházíme tvary jako Qendi (jak se tehdy psalo) a Eldar vedle sebe. Tato myšlenka dvojího plurálu je evidentně rysem, který přetrvával během všech stádií Tolkienova vývoje quenijštiny od roku 1915 až do roku 1973.
POZNÁMKA K RŮZNÝM VÝRAZŮM PRO SLOVO "ELF": Jak si pozorný čtenář jistě všiml, existuje několik výrazů pro "Elf". Slovo nejčastěji se vyskytující v Tolkienových dílech bylo Quendë pl. Quendi. Tento výraz je blízký slovu "mluvit" (quet-), a Tolkien spekuloval, že tato slova byla příbuzná prostřednictvím primitivního kmene KWE- vyjadřujícího vztah k mluvené řeči (viz WJ:391-392). Když se elfové probudili u jezera Cuiviénen, nazývali sami sebe Quendi (v primitivní elfštině Kwendî) protože po dlouhou dobu neznali žádné jiné mluvící tvory. Nakonec je našel Vala Oromë pod oblohou plnou hvězd, a dal jim nové jméno v jazyce, který si oni sami vyvinuli: Eldâi, často překládáno jako "hvězdný lid". V quenijštině se toto primitivní slovo později objevilo jako Eldar (singulár Elda). I když výraz Eldar (Eldâi) měl původně označovat celou rasu elfů, později se používal pouze pro ta elfy, kteří přijali pozvání Valar, aby přebývali v Amanu a vydali se na Velkou cestu na Západ (Eldar označuje i ty elfy, kteří do Amanu nikdy nedorazili, jako byli Sindar -Šedí elfové, kteří zůstali v Beleriandu). Ti, kteří pozvání odmítli, se nazývali Avari, "ti, kdo odmítli", a tak lze elfy (Quendi) rozdělit na Eldar a Avari. Pouze ti první hrají v Tolkienových příbězích důležitou roli. Proto v pozdější quenijštině byla situace taková, že Quendë pl. Quendi zůstal jako jediný univerzální výraz pro elfy, ale byl to spíše technický termín, používaný mudrci, nikoliv slovo, které by se vyskytovalo v běžné řeči. Výrazy pro mužský a ženský rod slova Quendë "Elf", masculinum quendu a femininum quendi, by se používaly pouze pokud byste chtěli označit Elfa muže nebo ženu v protikladu k muži nebo ženě jiné rasy. Nejsou to slova, která by běžně v quenijštině označovala muže a ženu (to jsou slova nér a nís, pravděpodobně označující muže a ženu jakékoliv, ne jenom elfské rasy). Běžný quenijský výraz pro elfa byl Elda, a skutečnost, že tento výraz technicky neoznačoval elfy tajemných kmenů Avarin, kteří žili někde daleko na východě Středozemě, nikoho příliš nezatěžovala, protože ty stejně nikdo nikdy neviděl. Ke složenému slovu Eldalië (které kombinuje Elda s lië "lid") Tolkien napsal, že jestliže elfové z Amanu použili toto slovo, "měli na mysli elfy jako rasu, i když pravděpodobně neuvažovali o Avari" (WJ:374). – Ve cvičeních používám Elda (nikoliv Quendë) jako standardní překlad slova elf, bez ohledu na speciální významy, které toto slovo může mít v Tolkienových mýtech.
ČLEN
Na rozdíl od češtiny některé jazyky, například angličtina nebo němčina, používají k rozlišení obecného a konkrétního podstatného jména členy, které se vkládají před příslušné podstatné jméno. V těchto jazycích obvykle existují dva členy, neurčitý a určitý. Neurčitý člen označuje slovo v obecném významu nebo věc (osobu) o které se dosud nemluvilo. Naproti tomu člen určitý označuje konkrétní věc nebo osobu, používá se tedy u podstatných jmen, o kterých už byla řeč.
Quenijština v tomto ohledu stojí mezi angličtinou a češtinou. Má pouze jeden člen, a to určitý, pro označení konkrétní osoby, věci nebo jevu - i. Například rocco ”kůň” ve významu jakýkoliv kůň (”Podívej, támhle běží kůň.”) a naproti tomu i rocco (”Ten kůň je bílý.”). (Určitý člen tedy musí být před slovem vždy, mluvíme-li o konkrétním zástupci dané kategorie. Velmi přibližně a zjednodušeně se dá říci, že pokud můžeme bez zásadní změny významu před slovo vložit zájmeno ten, pak tam v quenijštině patří určitý člen. p.p.)
Tolkien někdy připojuje člen k následujícímu slovu pomlčkou nebo tečkou: i-mar "země" (Píseň Fíriel), i·coimas "chléb života" (PM:396). V Pánu prstenů tato znaménka nepoužívá, nebudeme je používat ani my v tomto kurzu.
Člen se v quenijštině používá pro odlišení konkrétní věci od obecné, obvykle v situacích, kdy je o dané věci mluvilo už dříve. Vlastní jména člen nemají a nemají jej ani slova, která jsou sice obecná, ale označují jedinou věc svého druhu (například Anar ”Slunce”). Například ve větě Anar caluva tielyanna "Slunce ať svítí na tvou cestu" (UT:22, 51) není u slova Anar žádný člen, protože Slunce je jenom jedno.
Všimněte si také, že před plurálem, označujícím celý národ nebo dokonce rasu, se obvykle člen nepoužívá. WJ:404 zmiňuje rčení Valar valuvar, "vůle Valar se naplní" (nebo doslovněji *"Valar rozhodnou"). Všimněte si, že Valar je bez členu, tedy nikoliv i Valar. Je to proto, že Valar je jediná rasa, nehrozí záměna nebo nedorozumění. Podobně je v PM:395 výraz lambë Quendion pro "jazyk elfů" a coimas Eldaron pro "coimas [lembas] Eldar" – nikoliv **lambë i Quendion, **coimas i Eldaron. (koncovka -on připojená k plurálu Quendi, Eldar označuje druhý pád).
V quenijském textu nebude před slovy jako Valar, Eldar, Vanyar, Noldor, Lindar, Teleri, Atani atd. člen, pokud označují rasu nebo národ. Tak například bude Eldar nar vanyë ”Elfové jsou krásní”(věta jako z Pratchetta, p.p.); jestliže řeknete i Eldar nar vanyë, pravděpodobně máte na mysli konkrétní skupinu elfů (mohl by to říci například Sam, pozorující na cestě z Hobitína do Hůrky elfy, odcházející do Šedých přístavů, p.p.).
Někdy, zejména v poezii, je člen vypuštěn zdánlivě bez důvodu. Je to možná čistě z důvodu rytmu. První verš Namárië zní ai! laurië lantar lassi súrinen, a Tolkien jej přeložil "ach! Jak zlaté padá listí..." a je zřejmé, že mluvčí má na mysli konkrétní listí, které právě pozoruje – přesto tu není žádný člen i před slovem lassi "listí".
Shrnutí Lekce tři: Existuje koncovka množného čísla -li , jejíž funkce není zcela jasná, proto se jí nebudeme dále zabývat. Běžný plurál se tvoří koncovkou -r u podstatných jmen, která končí na samohlásky -a, -i, -o, -u, a také u jmen, končících na -ië. Podstatná jména, která končí na -ë (s výjimkou skupiny -ië) tvoří plurál obvykle koncovkou -i (nahrazující –ë na konci slova); stejně tak je tomu u jmen, končících na samohlásku.. Quenijský určitý člen, ekvivalent např, anglického "the", je i. Člen označuje konkrétní osobu, věc, nebo jev. Obecná jména ani jména vlastní člen nemají.
SLOVÍČKA
Vzpomeňte si na Froda, když slyšel Galadriel zpívat Namárië. Tolkien v Pánu prstenů píše, že ”jek je tomu u elfských slov, zůstala vryta do jeho paměti". Snad to utěší studenty při snaze zapamatovat si quenijská slovíčka. V jednotlivých lekcích budeme uvádět jako příklady různá quenijská slova. Ve cvičeních ale budeme používat pouze slova, uvedená zvlášť ve slovníku na konci každé lekce. To budou slova, která by se měl student naučit. V každé lekci uvedeme dvanáct nových slov – Tolkienovi elfové dávali přednost počítání po dvanácti. Celý slovník si mohou nedočkaví studenti stáhnout na: http://www.uib.no/People/hnohf/q-vocab.rtf
minë "jeden" (v každé lekci se naučíme i jednu číslovku)
Anar "Slunce"
Isil "Měsíc"
ar "a"
Elda "Elf"
lië "lid, národ" (celá "etnická skupina" nebo rasa, např. Eldalië = národ elfů).
vendë "dívka" (v archaické quenijštině wendë)
rocco "kůň" (zejména "rychlý jezdecký kůň", podle Letters:382)
aran "král"
tári "královna"
tasar "vrba" (svojí podobou by to mohl být plurál od **tasa, ale takové slovo neexistuje a -r je tady součást základu slova a nikoliv koncovka.
nu "pod"